He forced hundreds of thousands of indigenous people to be sterilized. Peruvians open trial with former President Fujimori | iROZHLAS

Celia Durand was approached by Peruvian authorities in the summer of 1997. At the time, the 31-year-old three-year-old mother was offered “quick and painless” contraception as part of the government’s reproductive health program aimed at reducing birth rates. In Native American communities. Durand denied the move several times, but officers repeatedly went to her home. “You can dance within hours of the process being over,” they promised. The woman eventually became depressed and visited a local clinic in July of the same year.

“They told me she was fine and on my feet, but they did not want to let me in,” he told the American newspaper. New York Post Celia’s mother was Balthasar. Several hours later the doctors did not allow the visit. “She was in a coma when I saw her again. She died in two weeks.”

Durandová patřila mezi zhruba 300 tisíc žen a 22 tisíc mužů, kteří nucené sterilizace podstoupili. V případu figuruje přes 1500 z nich. Žalobě v procesu, který peruánské soudy plně obnovily po dvou dekádách, čelí bývalý prezident Peru Alberto Fujimori a vybraní členové jeho kabinetu.

Pod záminkou boje s chudobou se mezi lety 1996 až 1999 Fujimori zaměřil především na indiánské vesnice v Andách. Chudé ženy z oblastí, kde se mluví převážně domorodou kečuánštinou, často nevěděly, jaká operace je čeká. Výjimkou nebylo ani tajné podvázání vaječníků ze strany lékařů poté, co indiánky podstoupily jiný chirurgický zákrok. Kvůli špatným hygienickým podmínkám a nízké vybavenosti ordinací jich o život přišlo nejméně 40, píše agentura Reuters.

Část peněz na realizaci programu vládě poskytly Spojené státy coby součást snahy o zlepšení životní úrovně v rozvojových oblastech. Na základě kontroverzních svědectví, která začala vyplouvat na povrch, ale s financováním sterilizací záhy přestaly.

‚Nadšení‘ zdravotníci

K soudu se případ poprvé dostal v roce 2003. Od té doby zahájili policisté tři různá vyšetřování – u všech ale došlo k pozastavení kvůli údajnému nedostatku důkazů. V roce 2014 je státní zástupci smetli úplně. Ke zločinům proti lidskosti podle tehdejších soudních dokumentů nedošlo a podezření se měla ukázat jako neoprávněná. A to navzdory vládnímu registru, jehož prostřednictvím v září 2019 více než sedm tisíc Peruánců potvrdilo, že ke sterilizaci nikdy nedalo souhlas, připomíná americký list Los Angeles Times.

Fujimori se dosud hájil tím, že nedobrovolné sterilizace byly pouze ojedinělými excesy v důsledku přílišného „nadšení“ lékařů. Nejde přitom o jediné soudní řízení, v němž je 82letý bývalý státník klíčovou postavou. Fujimori si v současnosti odpykává 25letý trest kvůli své roli ve vraždách vykonaných peruánskou armádou. V minulosti byl obžalován z korupce a porušování lidských práv, píše The Washington Post.

Do povědomí veřejnosti se ale kauza sterilizací kvůli popírání ze strany exprezidentových příznivců dostala zejména jako pomluva západních mocností. Jakékoliv pochybení ze strany otce několikrát popřela také pravicová politička a lídryně populistické strany Fuerza Popular Keiko Fujimoriová, do roku 2000 vystupující po rozvodu rodičů coby peruánská první dáma.

Přesný počet těch, jimž zdravotníci způsobili neplodnost nedobrovolně, není jasný. „Ty ženy nabyly dojmu, že se k nim stát obrátil zády. Zatím se nedočkaly žádného vyrovnání,“ podotkla pro Reuters Marina Navarrová z peruánské pobočky organizace Amnesty International. Probíhající slyšení tak pro mnoho obětí představuje první šanci na spravedlivý proces.

Gabriela Knížková

Sdílet na Facebooku



Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout

Kopírovat url adresu



Zkrácená adresa




Kopírovat do schránky

Zavřít